Proč spíme?

Spánek představuje klíčovou fázi pro udržení zdraví a přežití.

Průměrný dospělý člověk spí zhruba 7 hodin denně, přičemž 33 % populace se spokojí s pouhými 6,5 hodinami nočního odpočinku. Není tedy překvapivé, že lidé často pociťují podrážděnost a nedostatek soustředění. Statistiky naznačují, že ženy obvykle spí o něco déle než muži. Také jedinci s vyšším procentem tělesného tuku mají tendenci spát méně než ti s normální hmotností. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří průměrně spí méně než 6 hodin denně, mají za šest let dvojnásobně vyšší pravděpodobnost přibírání váhy ve srovnání s těmi, kteří spí denně 7 až 8 hodin. Nicméně ani nadměrný spánek nemusí být prospěšný. Jedinci, kteří spí více než 9 hodin denně, se potýkají s podobnými problémy týkajícími se hmotnosti jako ti, kteří dosahují méně než 6 hodin spánku denně.

Kolik hodin denně bychom tedy měli věnovat kvalitnímu spánku?

Během jedné noci byste měli projít 5 REM fázemi spánku. Každý cyklus trvá 90 minut. Když to vynásobíte pěti, dostanete 7,5 hodiny spánku. Z toho lze vyvozovat, že ideální délka spánku se pohybuje mezi 7,5 až 8 hodinami.

Fáze spánku

Spánek se dělí do několika fází. První fáze je označována jako NREM (non rapid eye movement) fáze a ta se dále skládá z několika podfází.

1. NREM fáze spánku

V první fázi, trvající jen několik minut, jsme stále vnímaví okolnímu prostředí a můžeme na něj reagovat. Tělesný tep a dech se zpomaluje, a může se objevit mírný svalový záškub, protože tělo rychle přechází do hypnoanagogického stavu a mozek dává signály k zatnutí svalů.

2. NREM fáze spánku

V druhé fázi usínání je tělo v klidu s minimem pohybů očí. Mozková aktivita se i nadále zpomaluje, ale stále se objevují krátké úseky rychlé aktivity, známé jako vřetena a K komplexy. Tyto aktivity slouží jako obrana před probuzením. Teplota těla, tepová frekvence a průtok krve do mozku se snižují.

3. a 4. NREM fáze spánku

Třetí a čtvrtá fáze, někdy označovaná jako delta spánek, jsou klíčové pro regeneraci tkání a obnovení energie. V těchto fázích dochází k nejvíce opravným procesům a k vylučování růstového hormonu. Až 70 % celkového denního množství růstového hormonu je produkováno během spánku. Tato fáze je nezbytná pro růst svalů a přeměnu krátkodobých paměťových stop na dlouhodobé. Probíhá také aktivace metabolismu glukózy, snížení hladiny kortizolu a aktivace parasympatického nervového systému.

REM fáze spánku

REM (rapid eye movement) fáze je poslední a nejhlubší částí spánku, kdy se zdají sny a dochází k rychlým pohybům očí. Dech se zrychluje a probuzení v této fázi obvykle způsobí pocit únavy. Mozek je v této fázi téměř stejně aktivní jako při bdění, což vede k intenzivnímu snění. Sny jsou klíčové pro psychickou pohodu. Nedostatek REM fáze může vést k duševním problémům. Každá fáze spánku se během noci opakuje, s REM fází, která se prodlužuje s každým cyklem. Nejdelší REM fáze nastává ke konci spánku.

Snění nám napoví, jak dobře spíme. Pokud se vám v noci zdají sny, znamená to, že máte vyšší kvalitu REM fáze spánku. Pokud máte naopak bezesné noci, značí to nižší kvalitu REM fáze.

Spánek jako lék pro tělo i mysl

Během spánku probíhá několik procesů, které jsou pro náš organismus nezbytné. Kromě regenerace tkání, produkce hormonů a vylučování toxických látek přes ledviny dochází také k regeneraci paměti a rozvoji kognitivních schopností. Současně s tím se také zotavuje naše psychika od emocionálního stresu a tlaku, kterému jsme vystaveni během dne.

Nedostatek spánku narušuje naši hormonální rovnováhu

Krátký spánek může ovlivnit nejen každodenní funkce, jako je nálada a paměť, ale také může ovlivnit cirkadiánní rytmus, který reguluje suprachiasmatické jádro (SCN) v mozku. SCN jsou takové naše vlastní hodiny, umístěné nad optickým nervem v hypotalamu, které reagují na světlo a tmu a ovlivňují tak naše denní cykly. Růstový hormon, tyroidní hormony, adrenokortikotropní hormon, luteinizační hormon, prolaktin, melatonin, a dokonce i testosteron mají své vlastní denní cykly, které mohou být narušeny nedostatkem spánku. Pravidelná spánková rutina, tj. chodit spát a vstávat ve stejný čas, může pomoci udržet hluboký a pravidelný spánek a optimalizovat hormonální funkce v těle.

Kromě fyzických projevů může nedostatek spánku způsobit i emoční nestabilitu, zhoršenou schopnost zvládat stres, poruchy pozornosti a rozhodování či špatnou náladu. Tyto negativní účinky nedostatku spánku se mohou hromadit a zvyšovat tak riziko dalších negativních dopadů na náš organismus.

Pokud chcete svůj spánek povýšit na další level, vyzkoušejte zátěžovou přikrývku.